Jarní dialogy

24.1.2017  

Už se těším na ty jarní dialogy:

 

„ Čau, Jardo, jak bylo přes zimu? Dáš si kofolu nebo malinovku?“

„ Dám si pivo jako obvykle, plnotučný.“

„Ale zdáš se mně podnapilej, tak kofolu nebo limo?“

„Já nejsem podnapilej, buďto mně dáš pivo, nebo na tebe zavolám policajty, že jsi mě křivě nařknul z opilství.“

„ Pro mě za mě si je zavolej.“

Policie: „Tak co se tady děje?“

„ Tady ten pan hostinský mě nařknul, že jsem podnapilej!“

„ A nejste?“

„ No nejsem a dejchat vám nebudu.“

„ No mi ho bezdůvodně nutit nemůžeme.“

„Hele, Jardo, známe se 27 let. Tak já ti ho natočím.“

„ Pamatuješ, Jardo, tenkrát ve sklípku, jak ve dvě ráno přijeli policajti s náčelníkem až z Hradce a nedovolili si vlízt za plůtek? Ukázal jsem jim papír o registraci a zase odjeli.“

„ No jo, dóle ve sklípku, nahulíno, že se to dalo krájet a hrálo se do rána. Pivo za 3,80 , to se to pařilo.“

„ To ještě tehdy nebyla DPH. Nebo jak stát začal kolkovat cigarety a všichni jsme je museli v hospodách slevnit na nařízenou cenu. Taky to bylo ve jménu někoho zdraví. Teď cigarety už prodávat nebudu vůbec, protože 2 milionová sankce za omylem prodání mladistvejm je zkrátka na mě moc. Taky se hulákalo do rána, protože kolem celé přehrady se hulákalo a nikomu to nevadilo. A vidíš, letos nevím, jak to bude s rušením nočního klidu, každý úřad na to má jiný názor, tak nevím, jestli nějaký countrybál bude. Dětské dny, pamatuješ předloni, jak se to tvejm vnoučatům tolik líbilo, jsem už také odpískal, protože na dětských akcích se nesmí prodávat alkohol.“

„ Dáš si ještě jedno?“

„ No jasně, dám. Kolik u tebe letos vlastně stojí pivo?“

„ Gambáč 45,- Kč .“

„ No počkej, vloni stál 25,- , tak co to zdražení?“

„ No jo, vloni byla úplně jiná situace, hodně se toho změnilo. Je plno nových omezení a požadavků.“

„ To by mě zájímalo jakejch?“

„ Tak třeba důkazní povinnost. Dříve mně nejdřív úřad musel dokázat, že jsem něco porušil. A teď je to obráceně. Těď já musím úřadu, samozřejmě na vyzvání, nebo také na udání, dokazovat, že jsem nic neporušil. Jako například letos ručím za to, že po cestě domů nic nevyvedeš a nikomu nic špatného nezpůsobíš. Nevím jak se to ale prokazuje. Přitom sankce je dost vysoká, spíš likvidační. Nebo něco zkoním, opomenu, nezapíšu. To máš třeba skladové hospodářství, hygiena, bezpečnost práce, pracovní právo a bůh ví co ještě. No, a protože se v tom nějak začínám ztrácet, tak si radši zaplatím pojištění a právní ochranu. A to není zadarmo. Taky musím zaplatit víc na mzdách, protože premiér všechny vyzval, aby chtěli víc peněz. Přeci, Jardo, nechceš, abych šel do lomu lámat kámen, abych na to vydělal. Jo a taky se připrav na pomalou obsluhu, protože státní správa vyluxovala pracovní trh od schopných lidí a mladší 18-ti let nesmějí podle nového zákona pracovat s alkoholem. Tak nás bude málo.“

„ No to mě nezajímá, to si radši koupím sud na chatu a nebudu se tě doprošovat. A chci za každý pivo účtenku se všema kódama, protože já na ni vyhraju auto!“

„ No jo, ale na chatě nedostaneš účtenku?“

„ Však von vám Babiš ukáže, až bude premiérem. Budete se plazit, aby jste mohli podnikat!“

Krčím rameny a odcházím s pocitem, že jsme se oba dostali někam, kde ani jeden nechceme být. Vždyť se známe 27 let.